Crashing this plane!

Written by Clank on 06 September 2012. Posted in Hry

"Pane, díky novému rozšíření Armored Kill se bitvy přesunou na otevřené mapy, pane!"

"Dobré zprávy, vojíne, konečně je konec těm šmejdům s brokárnou kempícím za rohem! Takže bojový plán: obsaďte capture poi... CO TO SAKR-" 

ENEMY KILLED! +100
Headshot +10
Marksman +5319


 A když už jsme si najeli na atmosféru map otevřenejch jako městská knihovna (konkrétně třeba pardubická), dám Vám hned na lačno jednu dobrou radu: pokud se chcete v Armored Killu dožít alespoň deseti bodů za týmový spawn, USASy a Dé-Á-Ó dvanáctky zahoďte na Donya Fortress do nejbližší nálevky se svěcenou vodou (nebo ve Scrapmetalu do drtičky železa, pokud jste dobrodruh). Jejich účel naprosto pozbyl na užitečnosti, Close Quarters teď někde bulí v koutě (moc na výběr mu toho nezbývá) a mapy z něj mají stejnou konzistenci hráčů, jako má Vatikán muslimských obyvatel - z náhrobků bojišť Firestormu, Caspianu, Khargu a Waku se pomalu začíná sfoukávat prach, protože Battlefield tu drobnou rýmičku infikovanou od CoDka přechodil bez větších úhon a servery opět ovládají mapy popisující význam a odkaz téhle série - hrací plocha zabírající víc, než jenom letiště nebo vlaková stanice (CoD? CS? neznám) a bojové techniky tolik, že by se vláda a armádní rozvětka KLDR ukousala závistí. Hoďte se ve škole marod a v práci uneste šéfovu manželku (tj. sekretářku), protože během následujícího týdne si zajedete na hory, do podhoří (noční trasa), do poušťě a do ráje ekologů... a budete se bavit, a to bavit natolik, že se nějaká projížďka pařížským metrem nebo vizita íránských trhů a bazarů během několika málo vteřin promění v absolutní stereotyp. Značka - tanky a čtyřkolky s sebou, můžou se hodit.

 

Close Quarters was Armored Killed

Neserme si ale na hlavu a buďme upřímní a realisti (né každý to umí) - kdyby se jisté nejmenovanné studio rýmující se s NICE ruku v ruce s Electronic Arts nesnažilo zavděčit i homelessům v Sudánu, nemuseli bychom příchod (resp. přílet) Armored Killu oslavovat jako resurekci Ježíšovu. Po herním orgasmu z návratu na Karkand přišla mořská nemoc z Close Quarters, fóbie z uzavřených prostor se všem fanouškům stíhačky Su-35BM Flanker-E akutně rozjela v nepředstavitelných měřítkách a trajektorie kulek většinou nepřesahovaly 5 metrů (dál stejně brokovnice nedostřelí). Pointa je v tom, že CQ neni vůbec špatný rozšíření - mapy očku celkem lahoděj, svůj účel pro přestřelky v kabinkách od toalet splňujou dokonale a ta miniaturní destrukce vlastně taky neni přehlídnutelnej efekt (zkuste si někdy rozstřílet kuchyň a pak spočítejte střepy). Problém je v tom, že to je dodatek adekvátní pro jakoukoliv jinou FPSku - cokoliv, jen né Battlefield. Veteráni ranky 100 se SPASem se zpod kancelářskýho stolu jednoduše vysmívali do ksichtu ostříleným pilotům námořnictva z dob Khargu, a takováhle situace prostě neměla nastat. A když nastala, zeměkoule se posrala (kvalitní rým) a rezignovala na to, kdy znovu kliknout na kolonku "Multiplayer". Všimnul si ale někdo, že v chronologii Pána Prstenů je třetím dílem Návrat krále? Totožně by se totiž dalo popsat i vydání Armored Killu.

Být privilegovaný vůči ostatním je nejenom super pocit, ale přináší to i extrémně šťavnaté a chutné ovoce - z tousteru s chudejma 24 hráčema na max se přes noc s úplnkěm na obloze stal první officiální tester revolučního DLC (dost možná i DLC roku, co tomu má kurva konkurovat, dodatky k The Sims?) pro střílečku s lehčím důrazem na realitu. Kopce ani nestačily narenderovat svou mírumilovnou část, do sněhu svou tlapku veverka taky nezabořila a na poušti ani jeden kaktus nepovyrostl, 4. září se jednoduše všichni Prémioví pejskaři rozhodli vyvenčit svoje tanky na přilehlých otevřených prostranctvích a já hrdě mezi nimi vlál duhovou vlajkou - a první banalitou, naprosto nedůležitou věcí, do které bych rád zabořil svůj blogerský nosík, jsou mapy Armored Killu.  

  • Bandar Desert

Hráč s průměrnou inteligencí (sorry, GW-tardi, jde to s váma s kopce) samozřejmě rozpoznal pí-ár honosící-se řeči od lží prohnilých jako výdělky EA kravaťáků, žádná největší mapa v historii celé slavné ultra-realistické série se nekoná. Co se konzolí týče, svou rozlohou je srovnatelná s libovolnou z ostatních map - takže buďto tady smrdí rozpálenej toust, kterej prostě extra dávku másla nepotřebuje, nebo další lži promující hry od EA (alá Mass Effect a A, B a C konce). Když ale člověk sundá brýle znechucení, jde o skvělou mapu, první hrátky s písečnými bábovičkami v třetím Battlefieldu. 5 capture pointů, čtyři blízko sebe představující menší zástavbu okolo oázy a pátý vzdálen přes písečné duny. Boje jsou neutuchající na obou stranách, první čtyřka je totiž vzdálená pěšky dost málo i pro ty nejzarytější lenochy a pátý, vzdálenější, ovlivňuje držení Gunshipu = dilema pro squady, na jakou stranu orientovat své obléhání. Čtyřkolky na přepravu i pro boje jako spolujezdec jsou na místě, anti-tanky jsou lehkým terčem pro vzdušnou pěchotu a mobilní artilérie vyžaduje opravdu ostříleného uživatele. Vskutku variabilní mapa, bonbónek pro hard-core smažiče, ty si smlsnou a olizovat se budou ještě u beta-testování BF4.

  • Alborz Mountains 

Sněhu, tohle je Battlefield. Battlefielde, tohle je... ale, nasrat formalitám, první  zasněžená mapa BF3 přišla a svou vytvořenou autoritu nezradí ani ve full verzi. Sněžení sice nijak neovlivňuje průběh hry (čtyřkolky  nepodklouzávají, dech nezamzrzá, negři ze zimy nerapují), ale i tahle drobná kosmetická úprava vás k horám Alborzu připoutá okovy a klíč hodí do kanálu. 5 capture pointů, všechny rozmístěny absolutně rovnoměrně a nezávisle na ostatních, je stejně obtížné se k nim dostat. U céčka je obvykle vřava nejvyšší, ten určuje vlastnictví Gunshipu, ale vojíni jsou díky čtyřkolám během mrknutí oka půl kilometru před Vámi a báze mění vlastníky stejně rychle, jako peníze v italském podsvětí. Mobilní artilérie tady má trochu krkolomnej postup, mimo vyznačený polní cesty jsou všude šutry velikosti sloních panděr a ty je dost challenge přejet, jinak je postup hladkej a to zvyšuje zábavnost. Vzdušný souboje tady taky zabaví, i když helikoptéry zaměřený na útočnou funkci dokázají na úzkých captures vymáčknout z čela hodně kapek potu. Jinak ale berte všema deseti, než se zima umoudří a sníh roztaje (co od ignorantů z DICE dnes nečekat...).

 

  • Death Valley

Těžko říct, jestli švédští vývojáři našli zalíbení v národních parcích USA, nicméně třetí mapa Armored Killu z davu obyčejných  smrtelníků vyčnívá i jinou superschopností - po dálnicích Teheránu je to druhé bojiště, na kterém se jednotky Ruska a Ameriky  rozhodly nečekat na svítání a navzájem se pozabíjet pěkně za úplňku. Ze tmy se však vrásky na čele pilotům všeho, co má křídla nebo rotory, dělat nemusí, viditelnost letové plány nijak nemění. Capture pointy se drží zajetých standardů AK, 5 a víc ani ránu - rozmístěny tak striktně rovnoměrně od sebe, až to nabádá k pocitu, že je lze propojit přímkou. Téhle geometrické anomálii sekunduje i tvar mapy, veškeré dění se odehrává na náhorní plošině obklíčené propastí, jíž protéká jistá anonymní řeka (kdyby uměla mluvit, určitě by řekla "ahoj, jsem mluvící řeka!"). Ačkoliv se měsíc prezentuje v celé své tajuplné kráse, svitu bojišti moc neposkytne - mezi pěchotou sice s orientací problémy mít nebudete, ale ze vzduchu nerozeznáte tank od šmouhy na obrazovce (to se normálně děje i na denních mapách, no a teď si představte, že k tomu někdo zhasne). Stíhačky se tedy starají jen sami o sebe, což instantně z Gunshipu dělá jen pohlibivý terč, který při troše štěstí sestřelí i Support s minometem. Alespoň artilérie si užije srandu, najeďte si s ní na kopeček před bází a po přítomných soudruzích zbydou po bombové sprše jen kosti a ledviny.

  • Armored Shield

Hranice byly vždycky stejné - hajzlovští celníci, mírumilovná krajina a vraky tanků na každém trhu. Potvrdil to i Caspian a na na něj se jako poslední mapa Armored Killu pokusí navázat i Armored Shield, tentokrát situovaný na pomezí Ruska. No a co jiného od  hranic hlavního distributora vodky (asi proto je Američani v BFku tak moc nemaj rádi) čekat, než krajinu plnou rozmrdanejch tanků, stovky krátérů od proběhlé techno-party a větrné mlýny jako ve snu každého druhého ekologa. DICE se na terénu teda slušně vyblba a z čtyřkolky to rázem činí Monster truck, co si prodírá cestu skrz nepotřebné harampádí. U capture pointů rebélii nečekejte, víc ani míň než 5 jich na toustech prostě nebude - tentokrát tu máme dvě dvojice bližných bází, a jednu od nich lehce vzdálenou. Hlava mi nebere, kde se ve Švédsku nápady na takovéhle rozmístění berou (asi házej šipkama a kam to padne na terči, tam to píchnou i ve hře), ale funguje to překvapivě dobře - zvlášť, když onen forever-alone-point zajišťuje držení Gunshipu. Armored Shield je mimochodem taky asi nejlepší mapou pro Infantry only - s tank destroyerem dokáže člověk bez zařvání vyownit půlku mapy, vzdušní kontroloři se nebojí přisrat do bojů na zemi a artilérie má u dvojic bází doslova zabíjačku. Přičtěte si k tomu přítomnost průzkumných helikoptér a, stejně jako já, dojdete k závěrů, že nám Caspian o svých příbuzenských vztazích asi něco zatajil. 

No jestliže nemáte fekální chtíč se postřílet v Novozélandské kanalizaci nebo úchylně netoužíte oplantovat C4kou bránu do nebe, výčet z těhle miláčků nemohl vaše trenky nechat suché. Skandinávským ledoborcům se v těhle čtyřech pozlátkách hratelnosti Battlefieldu povedlo schovat něco, co při první myšlence v Close Quarters hodili do skartovačky (kterou pak pro jistotu spálili a popel vysypali před práh Activisionu). Všichni čtyři věrozvěsti ideologie Armored Killu mají na svém hábu vyšito něco, co je diametrálně odlišuje od svých bratrů - hratelnost je na každé mapě něčím specifická (teda asi jenom prostředím, ale to Vám v té euforii stejně nedojde) a vy se ke všem sourozencům budete vracet stejně rádi. Samozřejmě, né za každého počasí a módu, Rush na horách nebo TDM Armored Shieldu do hry DICE zakomponovala snad jen proto, aby měla ve volné chvíli na čem mučit své nepřizpůsobilé zaměstnance. Cenu za nejhrannější mód si ale stejně odnese zabírání vlaječek a tankové eskapády, takže co. Btw. ano, tohle je oslí můstek k Tank Superiority.

Just can't wait to get on a road again... 

Postrádám důvod to dál natahovat, ten je merda-fantastico. Stíhačky zamávaly pá-pá, mobilní artilérie začaly rozvážet ledničky, čtyřkolky vyklidily scénu - a jestliže nemáte v ponožkách schovaný kapesní SOFLAM nebo Javelin, hodně rychle byste je měli napodobit. Představte si následující situaci - uprostřed mapy je jedna taková hezká barevná vlajka (nebo posmrkanej kapesník, záleží na úhlu pohledu a volbě týmu), jejíž držení rozhoduje o vítězi. Na své základně máte čirou náhodou tři tanky a šest tank destroyerů. No a dilema - půjdete ten hadr za svou národní hrdost vyměnit pěšky, nebo využijete lehce obrněnejšího odvozu? Nápověda: první možnost = sebevražda, smiřte se s tím, že kdyby byl Tank Superiority o snajprské střelnici, jmenoval by se jinak (třeba Sniper Shooting Range). Naštěstí se jako všechno  ostatní v Armored Killu drží hesla "nasrat, pěchoto", a ačkoliv zní gentlemanské tankové souboje o vlaječku neuvěřitelně přímočaře, opak je díky bohu pravdou. Variabilita tanků vyrazí dech - a to nejenom oponentům, kteří se stanou terčem vaší palby. Budete z dálky krýt své bratry při kamikaze útocích nebo se pokusíte napodobobit bratry tanky z Wowka a přilákáte veškerou damage na sebe? Pokusíte se k  nepřátelským pásovcům dostat co nejblíže a vystřílíte celé vaše sklady munice nebo si dáte na kopečku ruční brzdu a v bezpečné vzdálenosti otočíte každou střelu dvakrát v ruce? Volba není na vládě Maroka, ale na Vás. Kontrast mezi tankem a anti-tankem je taky zajímavý - vykoupíte rychlost a sílu za obranu? S prstem v nose a nohou v uchu sice přejedete sebevětší balvan, ale stačí vychcanej rusák s dobře mířenopu hlavicí RPG a na vašem pařezu smrtí přibude zářez. Výraz na tváři, když Vám přímo před čumákem spoluhráč vyfoukne poslední dostupné vozidlo na bázi, sice silně připomíná "FUUUUUUUUUUUU, I WILL KILL YOUR FUCKING FAMILY", ale proti dominanci celého módu je to kurva špatná obžaloba. 

Armored Kill plní sny nejenom hráčům, ale i uklízečům v garážích armády s lehce diktátorskými sklony, protože ty mazlíčci, které si teď vojenské organizace parkují v podzemních komplexech by třeba na vyhlazení Monaka rozhodně stačily. Prvními z nich jsou hračičky, kvůli nimž všechny tanky světa žvatlají ze spaní - Tank Destroyery. Rusové mohou zapít příchod Sprutu-SD, Americkým hamburgerům pod zarostlá kolena spadl model M1128. Se silou tanku (se škytavkou) a rychlostí džípu (s parkinsonovou chorobou) nemají problém s jakýmkoliv terénem a jakkoli silným nepřítelem... teda dokud nezačne palbu opětovat. Pokud zvažujete objednávku, nevystavujte ho blízko Javelinu a tepelně naváděných raket, dělá se mu z nich virážka. Obě armády poté odkoupily... no, něco, co se na první pohled zdá jako nákladní automobil (tj. realita všech německých dálnic), ale na místě přívěsu naplněného stovkami levných televizí tam má smrtelně účinný raketový systém. Mobilní artilérie získávají ve hře nezastupitelnou funkci - dokáží totiž člověka nejenom zabít, ale i nasrat (obzvláště účinné, pokud hrajete na serveru plném němců s headsety). Rusové na nich mají nálepku BM-23, Američani těm svým přezdívají "you're dead"... jo a taky M142. Tyhle vyslanci pekla se zrodili jen proto, aby mohli obléhat capture pointy a těšit se z utrpení ostatních. Navíc jsou vybaveni zajímavou obranou proti C4-planterům a dostřel taky není zanedbatelný. Ale chraň Vás ruka páně, vyvarujte se kontaktu s jakýmkoliv jiným vozidlem (no... s RHIB lodičkou byste možná rakev shánět nemuseli. Ikdyž...), jinak skončíte v breku, v plamenech a v kill-cam oponenta. Posledním výkřikem moderní techniky je servítky-si-neberoucí čtyřkolka, bez interního označení a krutě stejná pro obě armády. Její motor sice hraje rajskou hudbu a celkově je to cool-pocit jí ovládat, ale jinak působí dojmem re-skinovaného DPV. Všem ale nakonec stejně půjde o požitek, a ten je přece jenom ryzí jako kočičí zlato... ehm, ve všech dvojsmyslech.   

Enemy Airbus spotted in the area! 

Už chybí jenom třešnička a poleva, aby byl dort k navrácení TOHO Battlefieldu upečen s plnou parádou. Nutno uznat, že DICE umí ukuchtit extrémně sladké toppingy, protože do téhle role tentokrát usadilo neokoukaného nováčka s přezdívkou Gunship. Rozený AC-130 vám dokáže slušně zamíchat s balíčkem karet, jestliže nejste řádně připraveni a tahle hromada nýtů a plechu se dostane do rukou nepřítele. Prakticky se jedná o Goliáše mezi letadly, největší letu-schopné těleso, co v BFku najdete, a přesto má obličej naprosto odlišný od těch, co jste v leteckém hangáru už viděli. Tenhle tlustý lenoch totiž jenom krouží nad mapou a vy s jehou trasou ani ve stojce nic nenaděláte, je prostě neříditelné a jeho síla je ukryta někde zcela jinde. A to pár metrů vzadu, ve střelecké kabince pro dva průměrné vojíny (tlusťochy nebereme). Jeden obsadí těžký nadupaný kulomet s termálním viděním (pozor na veverky) a druhý jenom lehčí, za to o to účinější kulomet - přičemž oba jsou obrněni anti-leteckými guny, to kdyby náhodou ptáčci začali klovat.

Právě vzdušná podpora je klíčem do dírky od zničení Gunshipu, ale přes teplem-naváděné střely to nepůjde. Posádka AC-130 je totiž rožšířená i o pyrotechnika, který je ve správnou chvíli za pomocí flarů na obloze připraven rozpálit skutečný ohňostroj. Naštěstí s manuálním střílením bude dobývání x-krát snažší, to se najednou ze stíhačky stává přemožitel David. Držitelský tým Gunshipu má rovněž právo si z jeho pozice skočit bungee seskok bez lana, o to víc však získává na taktizování při zabírání capture pointů. Práva na Gunship si vždy nárokuje ta armáda, co kontroluje konkrétní bod na mapě - stačí ho přebrat nepřátelům, z oblohy vymítit stávající letoun a už se jen smějete nepřizpůsobilím jednotkám, jak padají v olovněném dešti k zemi. Ať se to zprvu nezdálo, tahle fíčura se nakonec řadí mezi pozitiva.

 

A co že má dát dortíku chuť, šmrnc, sladkou tečku a pohlazení jazýčka zároveň? Sobi ze Švédska si v B2K vyhloubili jezírko Assigmentů, do kterého s každým dalším přídavkem hází další kýble vody. Jestliže je destilovaná nebo na minerály bohatá, to si musí každý voják zhodnotit na vlastní pěst, ale v Armored Killu opouští od obdarovávání zbraní a čoklích známek. Trochu originality je potřeba, a ta bude ukojena s rozšířením pro vozidla. Jejich dostání opět předchází hrstka úkolů, které se nejdřív tváří jako "FUCKING ARMY LEVEL", ale jen se na ně zaměříte ve hře a jakákoliv challenge padá. V tomhle ohledu se Švédsko moc nevytáhlo.


Sice byl od června nezvěstný, ale z rostřílených sutin mešit a kanceláří povstal Battlefield takový, jak jej známe, milujeme a kvůli němuž máme trika neustále zaprasená od semene. Život je zbytečný, hráči BFka už stejně žádný nemají a tohle jejich životní funkce dozajista odrovná. Smiřte se s tím, že jestli nemáte rodinu v klanu, neuvidíte jí. Ministerstvo zdravotnictví má další pádný důvod pro rozšíření svých paranoidních spotů, protože jestliže města nepřijdou do karantény a elektřina pouze do nemocnic, apokalypsa začne s čtyřměsíčním předstihem. PC bratři, 7 capture pointů a poušť Bandaru Vás zničí. A vy ostatní... Vaše těla nejsou na tolik epičnosti připravena.

"BATTLEFIELD SE VRACÍ DOMŮ - DO TERÉNU"

P.S. Nám můžete věřit, my to opravdu hráli.  

Share