Na prkně za smrtí

Written by Clank on 03 February 2012. Posted in Hry

Krutý prkna, kšandy podél nohou a helma v ruce – alias konečně pořádná simulace snowboardové rutiny! INCLUDING: afro, drdy, kozy, svaly, kůl bundy a přísný brejle. Lyže? Cool story. Prostě SSXual content.

Takže copak to tu máme? Ale ano, další snouborďácká řežba toho nejmasotivějšího rázu. Ohrané? Možná ve filmech na dobrou noc (zdravíme Vojtu Kotka!), ale herní průmysl ještě na pořádného next-gen vlekaře čeká. Všechny kvalitní série se tak nějak zasekly na šesté generaci toustovačů nebo stále hibernují na handheldech (což je v kostce ta horší varianta), tudíž ze seznamu současných konzolových trendů nelze vyčíst ani jeden kvalitní titul (třeba právě kvůli Winter Sports nebo Vancouver 2010 jsem zdůrazňoval slovíčko kvalitní). Shaun White přesedlal na kolečkové ohoře a Amped stojí za notně ochozenou bačkoru knihomola, tak kde hledat? No přece u senseie celé anologové snowboard scény. Tenhle vlajkonoš nese jméno SSX a letos se opět vrátí na svahy, aby nám ukázal, že to s prknem pořád umí ale kurva dobře.

Lavina na dvanácti hodinách

Ačkoliv druhý díl byl původně konceptován jako vycpávka do polštářů a o Wiičkový díl spolu s handhleldovým spinoffem bych si nerad vůbec špinil ruce, první a třetí zářezy na tomhle slavném letokruhu hráčstvu dokázali, že podobné šílenosti mají potenciál. Sjíždění svahů dokola a dokola je sice homonymem pro povinou školní docházku (nudáááá), ale SSX to dokázalo pojmout tak svěžím a zábavným způsobem v kombinaci s úlitlými triky a grindováním na jednom talíři, že jste na ovládání zkrátka mohli používat jen jednu ruku (kde byla ta druhá? moc sprosté i na nás). Charaktery nebyly nikterak suché – snad i naopak, byly originální a zároveň i inovované ze starších sestřiček, kde si odbyly premiéru. Všechnodirigoval hudební podkres, který každému sedět asi nebude (je-li libo klasický EA tracklist restovaný na dubstep remixech, s předkrmem v podobě neznámých interpretů?), nicméně celkově je k modernímu snowboardingu vzhlíženo na podobné vlně, takže proč ne? Neurazí ani nenadchne.

Ledový povrch jížního pólu

Zavřeme ale kroniky série, novodobé SSX je hlavní bod programu. Pravda, nejprve na naší peněženku útočil i s podtitulem Deadly Descents, ale to celá hra působila spíš jako simulace (ikdyž jen lehce) a první trailer jako showcase další kontroverzní mise pro CoDko – pořád si však musíme přiznat, že ten přídomek zněl hezky. Co se týče současného stavu hry, fanboyové pískají radostí – čistá arkáda, jako vždy. Ačkoliv gravitační zákony si tady odporují jeden se druhým, bláznovství je cizí slovo a výsadkařské vrtulníky připomínají spíše korby náklaďáků, titul si dokáže udržet seriózní tvář. Hory vypadají dobře, jezdci vypadají dobře a interface stejně tak. Vážně moc pěkná vyváženost arkády a uvěřitelnosti a taky něco, co série od svých posledních zástupců postrádala.

Vzepřete se realitě

Začněme u herní složky. Žádná převratná změna, alespoň v ohledu herních kořenů, se u SSX nekoná – klasicky TPS snouborďácka tricky-akce, ve které je v podstatě úkolem sjet svah s co možná nejměnším počtem zlomených končetin. No a aby člověk po dvou sjezdech neprohodil konzoli oknem a nezapl dotu, vývojářská banda trotlů viděná ve vynucených denících zakomponovala do hry několik různých módu, z nichž by si podle jejich slov měl každý přijít na chuť. Ostatně, polovinu z nich spoileruje motto hry – Race it, Trick it & Survive it (kdo si vzpomněl na Play, Create & Share, má deset bodů). U klasické Race v podstatě není, co vysvětlovat – kdo dřív přijde, ten dřív mele, poslední je lamka. Trick it asi taky překvapí málokoho. Běhěm sjezdu se jednoduše řečeno snažíte co nejvíce vyblbnout na padlých stromech, drátech elektrického vedení, skokáncích a teréních nerovnostech. Čím blíž jste smrti, tím víc se vám sype bodů a pokud svah sjedete, co se týče bezpečnostních pravidel, ještě hůř, než vývojáři sami, kromě medaile česti budete vyznamenáni i medailí stupňující se kovové hodnoty. Btw. tenhle systém bodování je snad v každém dostupném herním módu.

Třetí zmiňované koření dostupné pro tenhle pokrm tak trochu kombinuje prvky time trialu a survivalu (a zároveň je i jedním z důvodů, proč hře starý podtitul slušel víc). Nečekejte, že za váma nasedne maniakální jedinec na sněžnej skůtr a začne po vás kropit kulky, ale o život rozhodně půjde. Jedna z definicí snowboardingu je totiž smrt a to buď pod lavinou, na nedostatek kyslíku, na ledě, v kamenech, v divácích nebo dokonce i ve stromech. Svahů, které by si rádi pošmákli na vaší drahé výbavě, je tu hafo a umřít bude možno devíti různými způsoby v jednom specializovaném herním módu. A vzhledem k tomu, že se v SSX podíváme do chřtánu Kilimandžára, na vrcholky Aliašky, do Nového Zélandu známého svým „white-outem“ a dokonce i na střechu světa New Everest, začal bych v případě cílové skupiny uvažovat o nějakém pohodlnějším simulátoru. Třeba PGA Tour. Ikdyž, pokud se naplní vize scénaristů South Parku, zůstaneme radši u kůl bórdů.

Podmaňte si planetu

O ovládání zatím víme prachbídné nic. V druhém deníku sice Ted (Ted Batty, creative director) nadhodil do vzduchu další ze svých úvah o tom, jak by mohla vypadat inovace prvků z předchozích dílů, a na další sedačku tohodle kolotoče posadil pojem "ovládání". Co se týče informační hodnoty, zatím jsme lehčí akorát o radost ze života, ale čert to vem. Nakousl jsem taky položení smrtonosných svahů a byl by to hřích boží tyto obzory nerozšířit. Na celé planetě budete mít zakoupeny pernamentní letenky na celkem deset pohoří , přičemž každé pohoří se skládá z několika hor a každá hora má několik možných míst pro výsadek. Perfektní je, že všechny zmiňované pohoří jsou něčím specifické a mezi tím vším se bude nelineárně měnit honička s přáteli a match v páce se smrtkou. Kontroverznost z titulu čiší jako fontána a potvrzuje to samo prostředí hry, kde bychom si mohli zagrindovat na Velké čínské zdi, prohnat oceli slavné Aljašské potrubní soustavy nebo sjet přehradu na kompletně zamrzlé Novozélandské řece. Stereotyp? Wtf is this shit?

Na co frikulínští vývojáři vsadili byla i komunita, její provázanost a především sociální funkce. Klid, in-game fejsbuk nechme dalším Simsům, SSX bere základy Autologu (ne-jediná spojitost s NFS: Hot Pursuit) a vkládá je do vlastního univerza pod názvem RiderNet. Bez přátel nepohneme zadkem ani offline, ani online a to díky duchům prezentující nejlepší časy vašich přátel na daných tratích, on-line žebříčkům, on-line fotouploaderům a samozřejmě multiplayeru - k němu byly mimochodem potvrzeny i dedikované servery, což je ostatně i potvrzení totální geniality tvůrců.Vykukuje tu i mód Explore, který bude vlastně takovým domovem zdravé rivality a hlavní součást vaší herní vizitky. Ani levelovací featurka nesmí být zakopána do země a vůbec, my jí u snoubordingu rádi uvidíme. Herní dobu to přeci prodlužuje, frajeřit se s tím dá a nějaké ty trofeje (achievement? to slovo neznám) se určitě taky nahrabou. Svou přítomnost potvrdil i jakýsi systém in-game penízků, za které si budeme moci kupovat lepší vybavení, hezčí oblečení, kůlovější prkna... no však to znáte.

Sbohem, Shaune

Ikdyž jsem si tak trochu ze všech těch kůl výrazů dělal počas celého tohodle žblebtu prdel, neberte to špatně. SSX je skvělá série, se skvělými základy, skvělým gameplayem a skvělou komunitou (ikdyž, každý předmět má svůj stín). Její reinkarnace byl nápad geniální, pro Teda by se měla vytvořit nová kategorie Nobelové ceny (za charisma) a vývojářský celek by měl být zasypán zlatem i s vývojářskou halou. Řítí se k nám totiž ultimátní snowboardová akce jako žádná jiná, při jejíchž trailerech a gameplayích se zastavuje dech a zvětšuje tlak, při jejíchž denících se otevírají ústa a byt se zaplavuje ve slinách a při jejímž názvu se lidem vybavuje klasická Xpčková travnatá krajina s bílou přikrývkou. Tenhle titul si odhrabává cestu sněhem k síni slávy - dost možná se bude i řadit mezi kandidáty na vrchí místa v hrách roku 2012. No a já mu k tomu můžu jen popřát krátké fronty na lanovkách. Zatím to totiž vypadá ale sakra slibně.

SSX MĚNÍ POJMY HERNÍHO SNOWBOARDINGU.

Share