Zpověď pRAsáka

Written by Over on 13 October 2014. Posted in Off-topic

 

Na počátku byl Prosek

Nikdo přesně neví, jak Prosek přišel na svět (matka - dosud neidentifikovaná žena - údajně poté, co viděla, co zplodila, emigrovala do Severní Koreje; a otce Prosek zabil tím, že mu rozhasil brzdy na kývačce se sajdou), ale není pochyb o tom, že se toto antré neobešlo bez komplikací. Porod samotný probíhal v jakémsi opuštěném řopíku v obzvláště tmavém koutu šumavských hvozdů, což značně ztěžovalo manipulaci s novorozencem, a tak není divu, že nejpopulárnější teorie vzniku Prosekova svérázného charakteru v rámci redakce i mezi komunitou psychoanalytiků předpokládá v samém prvopočátku s Prosekem upuštěným na zem hlavou dolů. Někteří zdravotníci však upozorňují, že psychické následky na Prosekovi nejsou vysvětlitelné pouhým pádem z výšky jeden a půl metru, a porod tedy musel probíhat v letounu SR-71 Blackbird, který jako jediný v této době byl schopný dosáhnout pomezí exosféry. Dítě vychovával bez jakéhokoliv vlivu ženského živlu Prošek. Záznamy o Prošekově původu jsou jen útržkovité, ale ten nejspolehlivější z psychiatrického ústavu Bohnice z roku 1960 dokládá, že šlo o sexuálního delikventa, který utekl chirurgům přímo z operačního stolu, když se mu chystali odoperovat pohlavní orgány. Neúspěch operace Prosek samotný často proklínal - zvláště pak při otcových pravidelných kontrolách Prosekovy prostaty. „Když jsem mu navrhl, aby to dělal prstem, řekl mi, že už je má z těžké manuální práce znecitlivělé,“ řekl Prosek podle lékařského záznamu psychiatra Zikmunda Faluse z Černovické psychiatrické léčebny v Brně, kde se Prosek krátce po předčasném ukončení vojenské služby ocitl.

 Zásadní zlom v Prosekově životě bylo setkání se s náhodnými souložícími turisty Národního parku Šumava někdy v létě 1972 (Prosekovi bylo v té době 9). Jedním z dvou turistů byla pochopitelně žena. Prosek se ulekl a zmizel mezi stromy, avšak tato událost ho hluboce poznamenala. Když se pak svého otce Prošeka zeptal, jak je možné, že viděl muže, který byl však menší, hubenější a dlouhovlasý narozdíl od něho samotného či jeho otce, a kterému jeho partner kontroloval prostatu zepředu, Prošek zareagoval velmi podrážděně a odpověděl, že to jsou amatéři, načež ji Prosekovi zkontroloval velmi náruživě. Prosek si však uvědomil jisté souvislosti a v rychlém sledu událostí skončil Prošek s třískou v hrtanu. Tento krok je obecně vnímán jako potvrzení teorie o tom, že antisociální sklony má Prosek vepsané přímo v genech. Tak jako tak se Prosek chtě nechtě musel vydat na cestu.

První kontakt

Krátce po setkání se s odborným personálem NP Šumava byl Prosek odvezen do nemocnice v Českých Budějovicích, kde mu byl v rámci obecné prohlídky opět zkontrolován konečník - naštěstí pro něj jen prstem. Na lůžku si dlouho nepobyl, protože byl rychle poslán do dětského domova se školou. Rychle proto, že se vedení městského zastupitelstva obávalo případného zájmu místních. Příběh o zdivočelém a znásilněném chlapci by se pochopitelně nehodil do optimisticko-budovatelské atmosféry tehdejší doby.

Prosek byl pilný žák - vynikal zejména v biologii (paradoxně se nakonec stal účetním). V noci však z dětského domova utíkal a hledal ony "malé muže", dívky, kterým by mohl zkontrolovat prostatu zepředu. Vzhledem k tomu, že zpočátku znásilněným dívkám nikdo popis útočníka neuvěřil, mohl si Prosek nahnat solidní rape-count, který vyrostl v průběhu několika let téměř k trojciferným hodnotám. Situace se však v zimě roku 1981 dostala do takového stavu, kdy lokální autority zvažovaly vyhlásit po dvacáté druhé hodině stanné právo pro všechny občany jižních Čech. Prosek tak se svými aktivitami musel přestat - už nějakou dobu uměl číst.

Jako každého tělesně (nutno podotknout, že ne nutně duševně) zdravého mladíka, ho čekala vojna. Prosek byl zařazen do PTP a jeho pracovní náplní byla manipulace s pneumatickou sbíječkou. Tato činnost ho však nenaplňovala a toužil po kariéře tankisty. To se mu co se týče jeho vojenského působení stalo osudným - když se jedné noci pokradmu zmocnil obrněného transportéru a zbořil s ním betonovou zeď důstojnických kasárna, byl okamžitě postaven před vojenský soud. Trestu se však vyhnul díky soudnímu psychologovi, který ho shledal nesvéprávným a poslal do Černovic. Doteď existují spekulace, zda Prosek při vyšetřování své psychické potíže předstíral, či nikoliv.

Na správné cestě

V Černovicích Prosek dlouho nepobyl - jen po několika dnech bylo zdravotnickému personálu jasné, že jde o zdravého muže s nezdravým libidem, a tak byl propuštěn. Prosek si v Brně neuměl poradit, avšak jak zní heslo brňáků - všechny cesty vedou na nádr. Na nádraží Prosek vyškemral pár Kčs a nastoupil na první vlak, který stihl doběhnout - do Prahy.

Tato tříhodinová cesta Prosekovi navždy změnila život. Potkal zde totiž svou budoucí partnerku, která chce být z osobních důvodů zmíněna pouze pod jménem Ladypro. Po krátké scénce s tuňákovou pomazánkou se dali do konverzace a Prosek vystoupil v Praze štěstím bez sebe - našel malého muže, který Prosekovi dovolil kontrolovat mu prostatu zepředu dle libosti.

Prosek žil několik let běžným spořádaným životem - našel si práci, přístřeší, začal kouřit a chlastat, oženil se, měl syna a především si koupil počítač, o kterém později napsal svůj opus magnum, Mein Werk - Můj stroj. Obecně vzato toto dílo v něm probudilo velkou vášeň pro literární tvorbu a napsal nakonec děl hned několik. Pro uklidnění čtenářů konstatujeme, že Prosek touto dobou už touhu kontrolovat prostatu ztratil. Tuto závislost však vykompenzoval neutišitelnou touhou zabíjet nácky a vlastně i všechno ostatní.

V informačním věku

Amaharova i Prosekova vášeň pro extrémně násilné videohry je před několika lety dovedla na nechvalně proslulé CoDforum. Zde potkali autora tohoto článku, který se s nimi spojil v jejich společné snaze vytrollovat všechny možná vlákna. Tato tříčlenná skupina se dá považovat za alfa-verzi současné redakce Amahary.cz a její snaha vyústila v jejich historicky první sklizeň, nepočítaje Prosekovy jednotlivé banány na public serverech v CoDku za příliš dobrý aim. Uvádí se, že při okamžitě po obdržení svého prvního Zlatého banánu Prosek pronesl památnou větu: „Veni, vidi, trollici."

Amaharovy pisálkovské snahy zavedly poutníky na portál Zing.cz, kde se i přes nekompetentnost vedení snažil působit jako redaktor. V těchto dodnes bohy poplivaných zákoutích blogové sekce se setkali s geniálním Clankem, posledním členovi skupiny později známé pod názvem Amahara. Když se však hloupost i kolektivu správců stejnojmenného fora prokázala nesnesitelnou, podnikli pod vedením Proseka dosud největší poníkovou ofenzívu v dějinách českého internetu, která vyústila rekordní sklizní banánů a redaktorských slz. Tento svůj čin okomentoval Prosek dnes již klasickým citátem: „Zing je mrtev a jeho krev je na mých rukou“.

Znechucen stavem českého herního zpravodajství založil Prosek webové stránky Amahara.cz. Tento prostor posloužil jako útočiště pro opět ztracené poutníky a zároveň jako doupě neřestí, hejtu a sexismu. Po krátké aférce s Playmanem a vyhazovu Amahary z RE-playe se z Amahary.cz stal web, který si vytyčil za cíl důkladně zkontrolovat prostatu všem možným osobnostem internetu, které redakce uzná za vhodné k examinaci, prostřednictvím filipik, vykutálených obrázků a neúprosně ofenzivních videí. Od té doby už žádný re-daktor nespí klidně. Z Proseka se stala perverzní síla přírody, nekontrolovatelný živel, který se jako ztělesnění Ragnaroku zjeví, ztrestá nečisté a nastaví jim tolik vidlí, že by na jejich překonání potřebovali buldozer nebo menší tank, a stejně tak rychle zmizí. Jak napsal Prosek se svým synem ve svém The Sexist Mannifesto (vydaném pouze v zahraničí):Haterino ergo sum.

Back to the future

Spekulace o Prosekově budoucnosti už nespadají do vědy historické, jako zbytek článku, nýbrž do pseudovědy, kterou nemáme rádi. Jsme seriozní re-daktoři a píšeme seriózní články o seriozních tématech, vždy podložené na faktech a nezfalšovaných fotografických materiálech. Jak řekl Ludwig Wittgenstein, o čem není možno mluvit, o tom je třeba mlčet. Protože jsme si ale jisti, že Vy, naši intelektuálně depravovaní čtenáři, po něčem obzvláště pseudověděckém a bulvárním patosem nasáklém toužíte, pak si můžeme pomocí racionálních poznávacích metod nastínit budoucí časový vývoj Prosekovy osobnosti.

Obecně vzato není pochyb o tom, že by přestal s kouřením nebo alkoholem, a děkujme za to, protože jak každý správný literát ví, chlast je nejlepší múza. Stejně tak se lecplejerky nemusí obávat, že by se vytratily Prosekovy sexistické komentáře - tohoto starého bastarda feminismu nenaučíš. A v neposlední řadě ani nehrozí, že by zhubl - dal si totiž za cíl mít větší lýtka jak Gerrapauauauuauauuuuuuuuuuuyeaaaaaaah, což mu nejspíše zabere zbytek života.

Zcela nejpodstatnější význam však bude mít změna následující: Prosek dal vale duševní prostituci a přešel do OSVČ (osoba samostatně vysíračsky činná) mode. Tímto způsobem zásadně narostla hrozba, že bude mít Prosek více času na vysírání vykalků, stREamerů a podobných méně cenných existencí, a tudíž musíme tento úsek ukončit varováním pro slabé žaludky a osoby se sklony k offendovanosti - pro maximální bezpečí doporučujeme odpojit Ethernet kábl, rozmlátit router kladivem a monitor vyhodit nejméně z třetího patra. Pokud jste vlastníky smart phonů, pak ho na cestu dolů přiložte k monitoru a nebo ohněte. V případě, že máte sklony navštěvovat internetové kavárny, pak se může osvědčit svěrací kazajka a odstěhování se na Šumavu (pozn. Proseka).

Význam Proseka jako historické osobnosti

Miloš „Prosek“ Kotrba je dokonalý příklad toho, co vznikne, když se posere úplně všechno, až na čecháčský selský rozum. Tento muž, mučedník i sexista, talentovaný klikač na nácky i flamer, prostatik i hardware machr, posluchač 80's rocku i síru dštící hater, tento muž je především posel pravdy, pravdy s velkým P. A jeho nesvaté kázání zní: „Jestli máte na HDčku Majnkraft, na YTčku lecpleje nebo růžový Siberie na hlavě, tak si zkontrolujte prostatu a běžte SE oběsit.“


Použité zdroje:
KOTRBA, Jan: Život a doba účetního MK
KOTRBA, Miloš: Mein Werk - Můj stroj
KOTRBA, Prošek: Rektální analýza, díl I.
KOTRBA, Miloš: Rektální analýza, díl II.
KOTRBA, Miloš: Já, Prosek
KOTRBA, Miloš; KOTRBA, Jan: The Sexist Mannifesto
FALUS, Zikmund: Výklad Proseka
FALUS, Zikmund: Psychoanalytické poznámky k autobiograficky popsanému případu prasáctví
zápisy vypůjčené z archivu Psychiatrické nemocnice Černovice, Brno
zápisy vypůjčené z archivu Nemocnice České Budějovice
zápisy vypůjčené z archivu Československé lidové armády
internetové zdroje: codforum.cz; zing.cz; amahara.cz; redtube.com



Share